Community

Tenhle zvláštní černý leonin vyučoval v cechu žoldnéřů boj se dvěma zbraněmi, ale nepříznivý poměr mezi zničeným vybavením a pochopenou technikou nakonec promluvil ve prospěch Khiary. Ne že by jí to měl Kasim za zlé. On tak nějak... nemá za zlé nikomu nic. Dokud vás nepřipraví o hlavu.

Nebudeme si nic namlouvat, Kasim AlPískomil je skoro třímetrový barbar s nesčetnými jizvami a vyraženým horním špičákem, takže k výrazně cizímu přízvuku se v jeho řeči přidává i šišlání.

Jeho dva meče jsou ve městě kupců stejně proslulé, jako on sám ve své jižní domovině: dlouhý Světlonoš vyhrál na paladinovi, široký (a především sekerovitý) Trhač vypáčil z mrtvých rukou nemrtvého dobyvatele ze severu.

Kasim narozdíl od zbytku města miluje déšť. Celé hodiny se prochází po rozmáčených cestách nebo po kolejích, odkud ho nevyžene ani projíždějící tramvaj. Zvláštní je, že jeho trademarková dýmka nikdy nevyhasne, ani v tom největším slejváku.

Fun fact: magiccards.info/lg/en/226.html

Kher Keep je po nedávno tragicky zesnulém vůdci Rogahhovi jediným koboldem, jehož slovo znamená zákon. Kupodivu k tomu nepotřebuje ani dračí magii, stačí dobře vycvičená armáda krys, která zásobuje skromnou kolonii informacemi, a v určitý čas i potravou.

Zatímco většina koboldů jsou poskoci a poslíčkové, Kher to dotáhnul až na nižšího úředníka. Nosí proto speciálně střiženou uniformu a pozlacený monokl.

S neještěry mluví dost spatra, s ostatními si jednoduše nebere servítky. Pokud si ale někdo vydobyde jeho respekt, získá pozoruhodně věrného a vytrvalého spojence.

Tento bodrý "hospodský" chlapík, bývalý gladiátor na pevnině, se stará o instituci známou jako cech žoldnéřů. Už dávno ale není trenérem, teď se stará jen o výzbroj a kuchyni.

Jeho šedesátileté lidské tělo už dosáhlo rovnováhy mezi svalovinou a tukem, a druhá zmíněná substance pomalu začíná převažovat. Po vlasech už není ani památky, ale mysl je pořád hbitější, než by se čekalo.

Jeho manželkou je Airiina polosestra Arianne J. Stormraven, vychovávající dva dospívající syny.

Patron Haly Múz cechu alchymistů a trn v oku každého slušného mága, tieflingský černokněžník Villain Savoir je podezřelým #1, ať už se stane cokoli a kdekoli. Zkuste ale dostat za mříže někoho s charismatem a smažícím potenciálem zlatého draka.

Mimo instruktorta mnoha magických umění pracuje Villain i jako klášterní konzultant pro věci mystické a udržovatel skromného svatostánku Třetí Dlaně.

Několik hodin poté, co se v ulicích Stříbrotřpytu poprvé objevil mohutný tiefling s dlouhými černými vlasy, páskou přes pravé oko a hrudníkem podrobně zdokumentovaným v bezpočtu dámských deníčků, se z temného cizince stala temná celebrita.

Na veřejnosti je Villain ovšem dost uzavřený; Tom ho nedávno přirovnal k Paní Bolesti a ti, co věděli, o co go, souhlasili. Vůči přátelům a žákům - kterých je celkem tak na dva tucty - je to trošku lepší.

Jak již bylo kdesi řečeno, Elias de Castelle, opat kláštera Svaté Trojice, je nejmladším ze synů vládnoucí rodiny. Mimo mírné ruky a svobodomyslnosti nemá mnoho význačných vlastností.

Je průměrné výšky i váhy, má hnědé vlasy a světle modré oči. Roucho hodné svého úadu nosí málokdy a jde to poznat, během kázání se musí pohybovat co nejméně, aby náhodou nezakopnul.

Pokud zrovna netráví čas administrativou, modlitbami a jinými bohulibými činnostmi, nachází se ve společnosti svého konzultanta pro věci mystické, kterým není nikdo jiný než nejzapřisáhlejší z nepřátel magické univerzity, tiefling Villain Savoir.

Svatomil Hrnul zdědil svůj titul paladina Svaté Trojice po otci, aniž by ho chtěl, což také dává velmi okázale najevo. Protože je jako půl-člověk, půl-trpaslík menší než je průměr, neobtěžuje se vzhlížet ženám do očí. S většinou mužů se nebaví vůbec.

Dále svůj úřad bojkotuje tím, že místo hlášení píše 18+ povídky, opatřuje je úředním razítkem a archivuje. Je asi jediným, kdo ví, proč tři staří kniovníci zemřeli na infarkt v rozmezí jediného týdne.

V matné šedivé zbroji, s matně šedivými neupravenými vlasy a vousy, a s velkým, černočerným kladivem z davu zrovna nevyčuhuje. Na druhou stranu se ovšem davům vyhýbá. Preferuje soukromí své pracovny, odkud vychází jenom aby dělal svým svěřencům ze života peklo.

Nutno dodat, že jediná jemu svěřená osoba, která ho opravdu zajímá, je Scharlach. Čekal další ohavné dračisko, ale hle, ono to vypadá jako docela slušnej kus ženský. No, doufejme, že se nový knihovník nebude moc nudit.

Airia je po dlouhé době nepřehlédnutelnou zástupkyní přírody ve městě, které má jinak kytiček, zvířátek, bahníčka a především deštíčku plné zuby. Zatím v questu najít a zablokovat bránu do Stíniny moc nepokročila,ale rozhodně donutila pár vysoce postavených zadků, aby sebou pohnuly a začaly se o možná globální problém trochu zajímat.

Airia je prudká a impulzivní - natolik, že i otrlý barbar jí jde raději z cesty. Večerka se už nedodržuje ze strachu před hlídkou. Nikdo nedokáže být natolik mimo smysly, aby riskoval noční setkání s rudým vírem zubů a drápů.

Navzdory své divokosti je vůdkyně druidů pozoruhodně krotká, jde-li o zákony a především jejich zástupce. Není jediného vysoce postaveného vojáka, který by nedostal příležitost si ji naklonit~ ale většina z nich z toho odešla se zlomeným srdcem, případně jinými částmi těla.

Půlelfce Airie táhne na třicítku a pozici alfa-samice si drží už bezmála dvanáct let. Jejího předchůdce Dřevomora od jejich duelu nikdo neviděl, ikdyž spousta lidí tvrdí, že ten či onen úlomek kosti co našli v truhlíku karafiátů patří...val jemu. Na šedivém pozadí města lze její elfsky elegantní, jasně zeleně oháknutou a zrzavými vlasy korunovanou postavu jen těžko přehlídnout - hlavně když chce abyste ji viděli. A vězte, že v narcisismu občas může soupeřit s naším milým Howlem.

Tom II. Strýček je přímým potomkem, či ještě přesněji klonem Toma Strýčka, lékaře a následně masového vraha který před zhruba sto lety ve Stříbrotřpytu našel útočiště před lovci lidí ze Sigilu, města dveří.

Rasou je Amontel (vykradeno z mangy +C Sword and Cornett), člověk (ve smyslu humanoid) pohybující se na hraně mezi životem a neživotem. Tito se obecně vyznačují tmavší šedou kůží a světlými vlasy, jinak vypadají jako zaživa. Většina zástupců rasy je považována přinejlepším za nekromanty a v mnoha koutech světa jsou oblíbení jako palivo.

Tom sám k té profesi nemá daleko, ale dokud pracuje pro cech alchymistů, nikdo si ho lynčovat nedovolí. V současné době se zabývá výzkumem účinků a zjistitelnosti nově vyvinutých jedů, ve volném čase vychovává svého nástupce (Toma III.) a pár dětí z ulice.

Navzdory minulosti svého předka se jedná o milého veselého pána ve věku tak 50 let, který ze všeho nejvíc miluje morbidní lékařské vtipy (tipu "operuju, operuju, a najednou pitvám") a jablečný štrůdl. Své znalosti, které by pokryly i pár knihoven, rozdává jen tak, ale na druhou stranu strašně rád přehání a vyfiltrovat z jeho projevu něco podstatného potřebuje často insight check epické obtížnosti.

Vzhledově je průměrné velikosti a dost hranatých, často nesymetrických rysů. Chodí v cizokrajné variaci na cestovatelský oblek, při práci navíc v zástěře a před návštěvou si bere bílý plášť, aby nešel přehlédnout.

Tož... pro základ příběhu existují přesně 3 hlavní zdroje: je jimi wlkeRova (nedokončená, samozřejmě) povídka o místním hrdinovi, o kterém postavy kupodivu neslyšely. Sponzorem mapy a jedné z hlavních zápletek je doména zkázy Monadhan publikovaná v magazínu Dragon. Sponzorem Pastí & Pokladů je nejnovější Magicová sada, Zendikar.

Ani dobrodružství nejsou úplně všechny moje. Naopak, drtivá většina z nich není, já vymýšlím jenom spoje. Na začátek tažení tedy plánuji Kobold Hall (adventure z DMG), H1: Keep on the Shadowfell, Return to the Temple of Elemental Evil (nebo jak se jmenuje to co mi poslali Wizardi), Domain of Dread: Graefmotte... a mezi tím dva sidequesty, které zatím budu držet v tajnosti, protože jeden je smrtonosný a z druhého umřete.)

Pokud někdo znáte dobrý zdroj inspirace, sem s ním, pls.

Také plánuji drobné změny v pravidlech, zejména těch volitelných. Zůstanou staré dobré Group XP, novinkou bude třeba přímé odměňování roleplayingu, kterého se budou moct zúčastnit i hráči. Bohužel už nepůjde o resety, ale o menší bonusy typu +1 nebo posunutí zcela náhodného jevu v prospěch hráče. Samozřejmě čím více odměn je kdokoli (i skupina) ochoten obětovat, tím více věcí mohou ovlivnit.

Všechny tresty apod. jsou tímto zrušeny, zůstává jen prosba, aby všichni brali v potaz zábavu ostatních a, pokud bude něco skřípat, neváhali se ozvat.

Důležité: Je to stejně tak Vaše hra jako moje. Nebojte se přidávat vlastní prvky (předměty, NPC) - v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Obzvláště vítané, zejména po předchozí domluvě, jsou vlastní dungeony.

Na planetě Sepherra, v nejmladší z říší Erbu, ostrově Temorroh, leží město známé jako odpadní jáma světa, což je samozřejmě jenom pomluva těch, kteří nepoznali jeho, ehm, krásy. 

Nejprve krátce o celé říši: rozkládá se zejména na dvou ostrovech,jimiž jsou Temai a Temorroh. Geograficky se počítá jako součást kontinentu Kamahn. Po celou dobu její existence, což je teprve nějaká ta stovka let (přesně 112), jí vládne triumvirát císařovna - velekněz - ústavní soudce, dosud bez změny v obsazení těchto postů. Centrem moci i obchodu je město Úl (Heive) vystavěné na západě ostrova Temai.

Temai je západnější z obou ostrovů a dalo by se říct, že je celý pod palcem civilizace. Mnohem divočejší Temorroh byl dlouhou dobu jakýmsi úložným prostorem nežádoucích živlů, které si Temaiská diplomacie nemohla dovolit vykopnout z říše, a podle toho také vypadá.

Stříbrotřpyt je jediné opravdové město na celém ostrově. Je vystavěno na zbytcích tieflingského města zničeného dle legendy stříbrným drakem, a to bylo zas vybudováno na stříbrných dolech - toliko důvod pro jeho poetický název nijak nesouvisející s jeho současným stavem.

Nachází se na pobřeží Mezimoře, do něhož se skrze Čiré jezero vlévá řeka Ternun. Většina ho leží na odvodněné a vysušené bažině, což vysvětluje časté přestavby celých čtvrtí a občas i zápach. Dům na pevné (relativně, neboť je poddolována) skále je výsadou mocných a bohatých. Vysoké strmé útesy které odbouraly potřebu stavit hradby jsou korunovány subtropickým pralesem prošpikovaným všemi druhy nebezpečí od masožravých šelem po masožravé stromy. Podle vyprávění dřevorubců a dobrodruhů - toho mála, co přežili - jsou pod pohyblivými kořeny pohřbeny zbytky a především nesmírné bohatství prastaré civilizace.

Jediná nezalesněná část ostrova je samotné město a pozemky těch několika statků živících jeho obyvatele. Na louky a pláně uprostřed lesů noha už dlouhé doby nevstoupila - jen býlí může růst na stropech staveb vyzařujících temnou energií jako nějaké majáky pro příliv nemrtvých.

Vládu ve Stříbrotřpytu obstarávají stejně jako v celé říši tři lidé, a to kníže, vrchní mág a opat kláštera, všichni členové vládnoucí rodiny de Castelle. Kníže je svrchovaný, mágové a kněží spolupracují zrovna podle toho, jak si jejich vůdci padnou do oka - což často záleží na tom, kdo komu ukradl na pískovišti lopatku a kyblíček. Dalším významným hráčem jsou cechy, zejména cech alchymistů, díky němuž se dost zasunuté město stalo vyhledávaným obchodním přístavem. Oficiálně to nikdo nepřipouští, ale nikdo se nepostaví proti alchymistům. I sebevrazi znají příjemnější způsoby jak zemřít.

Knížetem je touto dobou Gans de Castelle, starý pán, co už několik let stojí jednou nohou v hrobě. Nástupcem má být jeho nejstarší syn Darius. Mladší bratr knížete Adler, vládce Věže mágů, má nástupců celou řadu - jinak by už pravděpodobně dávno nežil. Tím bohužel instituce stále nepřichází o největšího despotu ve svých dějinách. Jen funkce opata doznala v posledních letech změny: přestárlého Eulea nahradil Gansův nejmladší syn Elias.

Cechů je mnoho a spíše než jediného vůdce mají celé rady, kde váha každého hlasu záleží na prestiži v oboru. Nejpopulárnějším mezi mladými válečníky je cech žoldnéřů vlastnící nejlepší učitele i jiné prostředky k výcviku. Nejeden člen milice či dokonce elitní stráže začínal právě tam. Cechu alchymistů, který ve výcviku kouzelníků a inženýrů zdatně konkuruje věži, již dlouhá léta předsedá tieflingská rodina bez příjmení. Tajemné.

Další zajímavostí cechu alchymistů je takzvaná Hala Múz, místo založené charismatickým tieflingem Villainem Savoirem na zlost mágům, z jejichž řad byl svého času dosti drasticky vyloučen. Učí se zde bardi, čarodějové a sem tam i nějaký ten černokněžník.

Zástupci přírody jako takové pochopitelně do města moc často nezavítají. Výjimkou je hrstka druidů a jejich následovníků hledající místo posledního odpočinku draků, kteří zničili původní výstavbu. Obávají se, že tehdejší masakr mohl propojit toto místo s jeho odrazem ve světě temnoty, Stínině. Ve špatných rukou by mohl takový most způsobit katastrofu celosvětového měřítka.

Nejčetnějšími rasami ve městě jsou lidé, trpaslíci a tieflingové: mezi prvními jsou zástupci nejnižších vrstev až po knížecí rodinu, druzí jsou téměř výhradně vojáci a řemeslníci. Tieflingové se považují za neprávem vyděděné a, přestože se jim jakožto obchodníkům daří lépe než mnohým lidem, nenechají si ujít jedinou příležitost vypálit přistěhovalcům rybník.

Vlkovci, rovněž potomkové původních obyvatel, se raději drží mimo vlastní město. Jejich vzdálené příbuzné Leoniny lze potkat skoro výhradně v klášteře nebo mezi druidy, nejsou tu totiž původní.

Drakorození tvoří elitu jak knížecí gardy, tak klášterního řádu paladinů; ve věži mágů nejsou moc oblíbení a většina z těch magicky nadaných trénuje v Hale Múz. Koboldi sem naposledy přibyli jako vyhoštěnci a jen nepatrný zlomek z nich se uchytil mezi řádnými občany. Ještěřího lidu je poskrovnu a s přehledem ovládají cech rybářů.

Ostatních ras je jako šafránu. Někteří přizpůsobivější, jako půlelfové, půlčíci, měňavci a hobgoblini mají v městě drobné komunity, zbytek je brán jako posádka obchodních lodí a přehlížen všemi včetně tieflingů.

Stříbrotřpyt je město neustálého technologického rozvoje. Vodní elektrárny na vodopádech pohánějí tramvaje a lanovku, elitní vojáci a vrazi používají palné zbraně.

Šťastný farmář kopne do hroudy a najde zlatý poklad.

Nešťastný udělá totéž a nenajde ho nikdo... živý.

Celý Temorroh je ostrovem splněných snů a zároveň žijící noční můrou. Takže se oddejte spánku a dávejte dobrý pozor, aby nebyl věčný.