Lyrická legenda k mapě vsi Zimostrázu:
Když projíždíte poměrně rovnou zemědělskou krajinou k vesnici/hradu Zimostrázu, cesta z jihu i severu vás nakonec vezme k hlavní bráně (1), za každé denní doby i počasí obsazené (<> hlídané) dvěma členy místní milice. Všechno milí hoši, jen si občas spletou rameno s bradou.
První věc, co vás uvnitř uvítá, je vývěsní štít Vorařovic hospy (2), nejpohostinnějšího stavení ve vsi. Jeho majitelka Salvana nabízí cokoli od dobré rady po dobré bydlo. Interiér hospy je vždy udržován v překvapivé čistotě a pořádku, přestože Salvana neustále lamentuje nad tím, že po smrti jejího muže (člověka, btw) a odchodu syna Přemysla do světa se to místo úplně rozpadá. Mimo majitelky samotné tu pracuje asi pět číšníků a servírek, kteří ovšem v průběhu večera degenerují v zákazníky a končívají na tržišti (3).
Tržiště (3) v těchto krušných časech moc přeplněné není. Mimo sklizně z okolních statků a bylin nasbíraných po lesích zvláštní eladrinkou Delfínou Moongem, tudy občas projde nějaký dráteník či podobná ztracená existence. Očekává se však, že se zmizením koboldí hrozby se podaří kočovný obchod trošku popohnat.
Na druhé straně tržiště od hospy jsou stáje (4). Přebývají zde všichni cestující koně. Tedy, koně cestujících. Ti z místních obyvatel, kteří nějaké takové zvíře vlastní, jej mají ustájeno jinde. Tyto stáje jsou společným majetkem Hospy a kováře Thaira Uhlolama. Tento mistr kovář a samozvaný umělec má kovárnu (5) hned vedle hospy. Mezi jeho nejoblíbenější činnosti patří zpěv a kování, obojí nejlépe ve 3 hodiny ráno.
Nejvyšší a snad i nejstarší stavbou města je věž (6), nyní zvaná Valthrunova. Valthrun je mág a mudrc obývající její vrchní patro, zatímco zbytek je veřejnosti nepřístupný - zejména sklep, odkud pochází většina Salvaniny "meducíny."
Většina Valthrunových alchymistických výrobků jde buď do hospy, nebo do Divýšova Divotvorného Obchodu (7). Medomil Divýš, vysloužilý dobrodruh s cizím přízvukem, zde uspokojuje i ty nejexotičtější zákaznické choutky - a ne, nejste první, kdo přemýšlí nad tím, co všechno ten výrok zahrnuje.
Takzvaný Cech Válečníků (8) je instituce specializovaná na boj s papírem. Formuláře, hlášení, a hory složek srovnatelné se samotným Temorrohem - všechno co je v pozadí místní milice a výcviku domobrany.
V ubytovně (9) žijí v malých bytečcích se společnou kadibudkou ti bývalí zemědělci a nynější řemeslníci a drobní samoživitelé, kteří ještě neměli to štěstí a nedostali se do jednoho z domků (H). Tito tráví většinu času prací ve svých drobných obchůdcích, které jsou často zároveň obýváky, a doufají, že stará paní XYZ konečně zaklepe bačkorou a úředníci jim dají tu krásnou chaloupku i s karafiáty za okny.
Chrám Sv. Trojice (10) je novostavba vybudovaná na základech hradní kaple srovnané se zemí už dávno před válkou o ostrov. Je spravován sestrou Linorou, obyčejnou kněžkou, která však ovládá mnohé užitečné rituály včetně Oživení. Touto dobou je však pohřešována...
Z dolního města se vnitřní branou (11) vstupuje do "vyšší čtvrti," kde se nachází nouzová sýpka (12) se stájemi pro koně místního pána a milice, kasárny (13) - domov tuctu statečných obránců vlasti, z nichž přes den deset hlídá brány, město a okolní statky - a konečně rezidence lorda Celsia a jeho rodiny.
